Novinky
Koller pro Sport: Už si hlavně užívám života.
Kdo by si nepřál žít na prosluněním Azurovém pobřeží, pojídat ústřice a v případě chuti si odskočit zalyžovat do Alp? A navíc bydlet v Monaku? Bývalý český reprezentant Jan Koller si tyhle nádhery vychutnává. Na jaře
přestoupil do francouzského AS Cannes a je nadmíru spokojen. To všechno prozradil v rozhovoru pro deník Sport.
NICE - Dohonit Jana Kollera v náročném soutěžním programu nebylo jednoduché. Útočník týmu 3. francouzské ligy AS Cannes se měl sice zúčastnit turnaje veteránů v Antibes, ale povinnosti v klubu mu to nedovolily. Odchycen byl na letišti v Nice, když se vracel ze zápasu. Ještě že jsou všechna letoviska na Azurovém pobřeží tak blízko sebe...
* V březnu vám bylo sedmatřicet. Dokdy hodláte hrát fotbal na vrcholné úrovni?
„Ještě mám smlouvu na jeden rok, tu bych chtěl dodržet a postoupit s Cannes do druhé ligy. Pak s aktivní kariérou nejspíš skončím.“
* Od vedení klubu jste nevycítil nějaké náznaky, že na to už nestačíte?
„Naopak mě podporují, počítají se mnou, že jim pomohu při důkladné přestavbě mužstva, které letos nesplnilo cíle. Jsou rádi, že jsem tady. To potěší.“
* Jste v mužstvu absolutně nejstarší. Kde berete chuť a sílu k další náročné letní přípravě?
„V ruské Samaře jsem byl také nejstarší, tak jsem si na tuto pozici zvykl. Pořád se cítím dobře, musím zaklepat, že se mi vyhýbají zranění, za tři roky jsem žádné vážnější neměl. Baví mě hrát, baví mě trénovat, mám pořád do fotbalu chuť.“
* Mladí kluci okolo vás jsou povzbuzením, nebo psychickou zátěží?
„Někdy je skutečně těžké skousnout, když vidíte, jak lehounce okolo vás na tréninku běží. A já to dřu pouze přes sílu. Ale musím to vydržet.“
* AS Cannes patřil před lety mezi prvoligové kluby, letos skončil v polovině tabulky 3. ligy. Je to velké zklamání?
„Už je to deset let, co z nejvyšší soutěže klub spadl a návrat je v nedohlednu. Cannes má tradici a nechce zůstal ve třetí lize. Před dvěma lety ho převzalo nové vedení a to chce fotbal pozvednout. Věřím, že jim v tom příští sezoně pomůžu.“
* Jak hodnotíte osobně letošní jaro? Přišel jste jako vyhlášený střelec, ale představy asi nenaplnil.
„Byla to velká bída. Dal jsem celkem čtyři góly v patnácti zápasech. Až v posledním kole jsem vstřelil dva, oba hlavou. Tak mírné vylepšení, ale čtyři také není moc. Ani jsem se do šancí moc nedostával. Přitom jsem se trefil hned v prvním vystoupení. Namlsal jsem se, myslel si, že to půjde samo. (pousmání) Pak se to zaseklo. Zabrzdilo mě vyloučení, kdy jsem stál čtyři zápasy. Po návratu na hřiště to nešlo, nedařilo se nikomu, ani mně. Bylo to těžké.“
* Očekávali od vás, že budete dávat góly?
„Spíš si mysleli, že mužstvu pomůžu zkušenostmi. Příchod byl skutečně výborný, první čtyři zápasy jsme vyhráli. Ale jak říkám, pak se to zaseklo.“
* Necítíte trochu zklamání, že jste šel do Cannes?
„V žádném případě. Já měl nabídky i z jiných klubů, ale rozhodl jsem se jít touto cestou. Máme v Monaku byt, dcera tady chodí do školy, přizpůsobil jsem rodině i své angažmá. Hledal jsem něco poblíž, AS Monaco, kde jsem dříve hrával, už zájem nemělo. Mohl jsem jít do Německa, Belgie nebo zůstat v Rusku, ale všechno bylo daleko.“
* V dubnu jste se zúčastnil benefičního utkání Zinedina Zidaneho. Jak jste se k tomu dostal?
„Zidane začínal v Cannes kariéru a už jsem jednou za jeho nadační výběr nastoupil. To slavil mistr Evropy 1994 Luis Fernandez padesátiny, přijel i Pavel Nedvěd. Se Zidanem jsem prohodil pár slov. V Lucembursku nastoupili se mnou Figo, dále belgičtí hráči Wilmots a Mbo M´Penza, Marschall z Německa. “
* Takže už jste se Zidanem kamarádi?
„No to ne, kamarádstvím bych to nenazýval. Ale ví o mně. Pozval mě na srpen na další akci, má to být zápas na podporu obětem zemětřesení. Takové zápasy mám rád.“
* V nedalekém Antibes se zúčastnil mezinárodního turnaje veteránů český výběr internacionálů. Na plakátu byla i vaše fotka s tím, že za ně nastoupíte, věkově už ostatně vyhovujete. Proč to nevyšlo?
„Měli jsme zápas venku až v Evianu, kam jsme letěli den předem přes Ženevu. Takže jsem se nestihl ani na ně podívat.“
* Oni ten turnaj vyhráli. Není vám to líto, že jste si radost společně s nimi nevychutnal?
„Je dobře, že aspoň někdo dělá čest českému fotbalu. Že nám dělá někdo reklamu. Já už vlastně v této kategorii také začal Zidanovými exhibicemi. Rád se příště připojím. Budu asi nejmladší, takže budu muset makat. Třeba na stoperu s Karlem Radou. “
* Zmínil jste bývalého spoluhráče z reprezentace Pavla Nedvěda. Co bylo pravdy na tom, že měl před časem do Cannes přestoupit?
„Prezident klubu po mně chtěl, abych Pavla přemluvil, aby sem ještě jezdil hrát. Ale on měl jiné plány.“
* Takže jste v zadaném úkolu zklamal.
„Nedokázal jsem to. (smích) Úkol jsem nesplnil, protože jsem Méďu vůbec nepřemlouval.“
* Výsledky českého reprezentačního výběru sledujete?
„Jen na internetu. I přes výhru nad USA nic moc.“
* Trenér Bílek vás k návratu nepřemlouvá?
„Ne, nevolal mi. Zaplať pánbůh. Už bych tam neměl co pohledávat.“
* Čím si vysvětlujete takový propad reprezentace?
„Došlo k výměně generací a chce to čas. Někteří mladí se ukazují v dobrém světle, záleží ovšem, v jakých budou hrát klubech. Když zapadnou někde v Turecku, není to ono. Chce to s nimi citlivě pracovat. “
* V Česku proběhly volby do parlamentu. Co vy, volil jste na zastupitelském úřadu v Monaku?
„Ne, nebyl jsem tam, já nechodil nikdy volit. Nejen proto, že jsem byl pořád venku, ale na politiku moc nejsem. Možná je to chyba, ale nemám k tomu vztah.“
* V Monaku se jezdí Velká cena formule 1. Byl jste se na ní podívat?
„Podařilo se mi to letos poprvé. Díky české kamarádce, která má byt s balkonem přímo u startu.“
* Jak jste se o ní dozvěděl?
„Monako je taková větší vesnice, kde se snadno seznámí všichni Češi, kteří tady žijí.“
* Pro změnu v Cannes proběhl nedávno slavný filmový festival. Navštívil jste ho?
„To byl hrozný blázinec a já na to nejsem. Jen odtrénovat a pryč domů do Monaka.“
* Monaco, Cannes, Nice, to jsou města proslulá kasiny. Už jste do některého nakoukl?
„Náš prezident jedno vlastní a jednou nám uspořádal pokerový turnaj o ceny, tak jsem si zahrál.“
* A vyhrál?
„Ne, já vypadl brzy, byl jsem asi třicátý ze sedmdesáti. Prvních deset dostalo věcné ceny. Třeba pobyt pro dvě osoby v jeho hotelu. Já neuspěl, tak jsem byl doma. Se ženou.“ (smích)
* Azurové pobřeží je vyhlášené svými letovisky a mořem. Koupete se?
„Já se koupal už v březnu, to je paráda. Otužilci tady lezou do moře po celý rok a já už na to také pomalu najíždím.“
* Když otočíte hlavou, spatříte zasněžené vrcholky Alp. Fotbalista však lyžovat nesmí. Nebo jste tento zákaz porušil?
„Nikdy jsem zákaz v žádném klubu neměl. Jen jsem se bál, aby se mi něco nestalo. Například v Německu. Nebo nebyl čas. Ale teď jsem po patnácti letech začal znovu lyžovat. Koupil jsem si novou výbavu a už v prosinci hned po přestupu se do Alp vydal. Když se pak našel volný víkend, jezdili jsme s celou rodinou.“
* Někdo miluje místní stravu, dary moře jako chobotničky, sépie, mušle, ústřice. Co vy?
„Místní kuchyně mi naprosto vyhovuje. Do restaurací nechodíme, všechno umí výborně připravit žena. Sedneme si na terasu, máme výhled na moře. Nádhera.“
* Moře, hory, Monako, Azurové pobřeží. Vidím, že si život vychutnáváte plnými doušky.
„Co jsem v plnohodnotné kariéře zmeškal, teď si to užívám. Chodím hrát i tenis, plážový volejbal, chystám se i na pétanque. Jen pastis nemusím, ten mi nechutná.“